Zakládací listina kapituly litoměřické z r. 1057 obsahuje český přípisek z počátku 13. století.

Jsou to snad nejstarší písemně dochované české věty. Text je psán primitivním pravopisem; vedle něho uvádíme paralelní transkripci:

Pauel dal geſt ploſcoucih zemu     Pavel dal jest Ploskovicích zem´u
Wlah dal geſt dolaſ zemu bogu     Vlach dal jest Dolás zem´u bogu
i ſuiatemu ſcepanu ſe duema     i sv´atému Ščepánu se dvěma
duſnicoma bogucea a ſedlatu     dušníkoma, Bogučeja a Sedlatu.

Ploskovicích, Dolas (bezpředložkový 6. pád) - v Ploskovicích, v Dolanech;
dušník - poddaný záduší; Bogučeja a Sedlatu (4. pád) - osobní jména Bogučeje a Sedlata

Literatura: Jaroslav Porák, Chrestomatie k vývoji českého jazyka (13. - 18. století), Praha 1979, s. 31; Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu, red. Bohuslav Havránek, Josef Hrabák, Praha 1957, s.775; B. Havránek, Vývoj spisovného jazyka českého, Československá vlastivěda, řada II, Praha 1936, s. 21, se čtením "boguceu" místo "bogucea"; B. Havránek, Vývoj českého spisovného jazyka, Praha 1979, s. 27-28, se čtením "bogucea".