Labyrint světa – Vysvětlivky

Vysvětlivky

Kapitola: K čtenáři, I, II, III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X


K čtenáři

pohodlné: příjemné;
ovšem: tím více;
přistvořená: vrozená;
srdnatěji: horlivěji;
summum bonum: nejvyšší dobro;
zpravena: rozhodnuta;
vzácnost: vznešenost;
summou: úhrnem, zkrátka;
místněji: zevrubněji;
potvorné: podivné;
báseň: smyšlenka;
drzost mysli: všetečnost;
způsobu: stavu;
in idea: jako vzor.

Kapitola I

řády: společenské skupiny;
kvaltování: námaha, lopocení;
hrubě: velmi, příliš;
neustavičnost: nestálost

Kapitola II

obratného vzhledu: čilého pohledu;
v světě se provandrovati: svět proputovati;
kretenský: krétský;
stíhám: zkoumám;
sic: jinak;
aby tedy sobě práce nevážil: aby si neobtěžoval;
vedlé tebe: s tebou.

Kapitola III

ježto: kdežto;
obchod: zaměstnání;
zvůle: pohodlí, výhody.

Kapitola IV

k hříchu: na neštěstí;
vrtochu: vrtošivče, nerozhodný člověče;
anť: již;
ufasované: zasazeny;
čistě přirozeně: zcela pravdivě.

Kapitola V

ven z světa: mimo svět;
vždy: přece;
terminy: hranice;
náboženství: pobožnosti;
v glejchu: v rovnováze;
zpravují: konají, vyřizují;
závratu: závratě;
oči obnášel: hleděl jsem;
hmýzilo: hemžilo;
šoustáním: šustěním;
čmýrá: hrabe se.

Kapitola VI

Branný: strážce brány; tedy: Strážcem brány světa je osud;
šneku: točitém schodišti;
zůřivý: přísný;
písmem: nápisem;
potřebovati: užíti;
drbne: strčí;
ovšem: neřku-li;
rejenta: vladaře.

Kapitola VII

zrostu: postavy;
křtalt: tvářnost, podoba;
čiře: úplně;
trety: pošetilosti;
tvor se skloňuje jako neživotné;
larvu: masku, škrabošku;
smyká: sundává;
tvárnost: zdání;
ulíčeného: vyzdobeného;
potvorství: nestvůrnosti; nectnosti jsou symbolisovány částmi těla jednotlivých zvířat, jež jsou pokládána za představitele těchto necností, svině necudnosti, pes nestoudnosti, vůl hlouposti, oslice umíněnosti, bazilišek zloby, liška lstivosti, vlk dravosti, páv pýchy, dudek ješitnosti, kůň bujnosti, opice napodobivosti;
dedkovým: dudkovým;
všetýčko: všetečný člověče;
bystré: pěkné;
leda pachtování: toliko pachtění;
kládí (hromadné ke "kláda");
škřipcích: kladkách;
hrkavkami: řehtačkami;
stonali: sténali;
srdnatostí: horlivostí;
nepřipadající na někoho: nehodící se pro někoho;
pořádně: podle řádu;
spletků: zmatků;
řádu: řady;
šafářům: představeným;
vydírali: vytrhovali;
hakmak: ledabyle;
příčkem: napříč;
zavazadel: překážek;
nezapravil: nezasypal, nezahradil;
mání: nazdařbůh;
ustrčil se: uhodil se;
nepamatoval: nezapomínal;
ježto: kdežto;
neustalostí: nestálostí (zde; jinak - neúnavnost);
nezopálali: nepomluvili;
znamenitou: velikou;
vzdělal: vystavěl;
trepkách (kothurnech, vysokých dřevěných střevících);
štencle: chůdy;
ani: jak;
vzhlédají se: prohlížejí se;
ckajíce: údivem pomlaskujíce, srkajíce;
kyšícími: hnisajícími;
traňky: nápoje;
živnost: zaměstnání;
se sobí a tuží: se zařizuje a vystrojuje;
stlal: strojil;
stroje: přípravy;
špatné: neumělé;
neznikne: neunikne;
čistě patrně: zcela zjevně;
Et mortis faber est qvilibet suae: I smrti své je každý strůjcem.

Kapitola VIII

pobočníkem: manželem;
s kornelem choditi: o (dřínové) holi choditi;
sstupování: schůzek;
ustanovování: ustalování;
svezlo se: podařilo;
střápali: tropili;
rovné stojí za podobné: staročeské přísloví s významem "Rovné k rovnému se táhne";
za funt koudele neuvážil: nevážil jako libra;
klobouček (jako odznak důstojenství);
vyráží se: jde, děje se;
rozpíti se: rozepnouti se;
ó ukrutnějšíhož vězení: druhý stupeň ve významu třetího; bývá vedle genitivu zvolacího;
hrubých: velkých;
mrzkými: ošklivými;
čistá: pěkná;
páteře plodu: množství (růžence) potomstva;
pachtování natropili: navyváděli;
folkování: povolování;
prospěl: měl úspěch;
blažil: za šťastné vyhlašoval;
šetřiti: starati se o;
ustrkadel (nastražených věcí);
potkl se: klopýtl;
osrkovati: bolestí sykati;
nasnadnili: přeli;
vpéřili se: dali se do sebe;
pěsťovali se: bili se pěstmi;
knytlovali: bili se klacky;
tihe: vlevo;
někudy: někde;
se ohlašujíce: prohlašujíce;
nezhod na ně: ať se perou (?);
rozsmekla: rozevřela;
příhady: neštěstí;
toužíc: naříkajíc;
káti se: výstrahu bráti;
slíbil bych: za to bych ručil;
potvorníci: podivní lidé;
namlouvati: přemlouvati;
přeloudili: svedli;
sám čtvrtý: se třemi (choť a dvě dítky);
dychtě: supě;
udeří vicher (počátek třicetileté války; vypálení Fulneku: smrt první manželky Mandaleny Vizovské a dvou synků za moru r. 1622 někde na Moravě);
toť: hle;
uhýbal: pospíšil;
znikna z toho: z toho uniknuv.

Kapitola IX

veřejně: povšechně;
verštatů: dílen;
nádobím: nářadím;
párajíce: rýpajíce;
krtice: krtkové;
pálali: planuli;
bystré: pěkné;
natáhání: dření;
stonání: sténání;
pořád: po pořádku;
obchodové: zaměstnání;
tytýmž: stejným;
se poklávala: se proděravovala;
doch: došek;
ustání: únavy;
fortel: lest;
uhnal: vyzískal;
vymíníc: vyjímaje;
pršelo: padalo;
odčesl: uškubl;
odbývají: utrácejí;
přehánějí: prohánějí;
možných: zámožných;
vyhledává: vyžaduje;
na korábu: na mizině (koráby byly útočištěm ztroskotaných existencí);
nýbrž: nadto, ba i;
korábnictví: nuzotu;
na odbyt: ledabyle;
přechovati: udržeti;
přichrániti: ochrániti;
přestrojování: strojení: zpracovávání;
tulichy: dýky;
čekany: kladiva na holi;
vyníti: vyjmout;
zavoditi v práce: přidržovati k práci;
mektati se: sem tam se pohybovati;
prostrannější: volnější;
až i: ba dokonce;
do břemen fasujících: svazujících do nákladů;
tíhot: břemen;
šráky: podstavce;
šroubovali: zdvíhali šroubem, tj. heverem;
zmoly: výmoly;
šrotovali: namáhavě táhli;
slot: plískanic;
na pasích: na úžinách cest (kde bylo mýto);
na šancích: "v zákopech" (v nebezpečí života);
stříleti: létati;
zhlobené: sbité;
podvalami: podklady: podsadami;
šle: chomouty;
váhy: závěs na oji, na jehož konci jsou upevněny postraňky;
brdce: rozporky (část vah);
bitům: dílům;
mřežováním: mřížovím;
bohopustu: obludu;
rohože: plachty;
stříhati: propážeti, prořezávati;
projma: prostoupiv;
zkušením: ze zkušenosti;
ochlípěla: schlípla;
jednak-jednak: hned-hned;
přikváčí: zaleje;
přemítáni: přehazováni;
fukali: osopovali se;
opřáhali: napřahovali;
prasku: výprasku;
vymítají: vyhazují;
troufajíc: doufajíce;
skálí: skaliska (hromadné);
vždy: přece;
vychváceni: zachráněni;
nahnání: získání.

Kapitola X

veřejně: povšechně;
Disciplinam: učení;
z vozhera: z nosního výměšku (podle staré představy výměšku mozku);
špatně tušíc: špatné vyhlídky dávajíce;
formací: přetváření, vzdělání;
ustavičnost: vytrvalost;
trpnost: trpělivost;
Non cuivis contingit adire Corinthum: Ne každému se podaří dostati do Korinta, města bohatého a nádherného; Horatiův překlad řeckého přísloví;
Memoria artificialis: umělá paměť;
vyparuje: vyčišťuje;
obor: houf;
odpornosti: nepříjemnosti;
tytýž: často;
ferule: rákoska;
vydrouc: vytrhnuvše;
juris prudentie: práva;
zespolka: společně;
oblakové: zástupy;
šedivců: starců;
neznamenal: nezpozoroval;
páteře: řady;
nejsubtylnější: zde nejdůvtipnější;
číti: cítiti;
pozorná: jasná;
Vokabulář: Dikcionář a Lexicon, různé druhy slovníků;
Promtuarium: sbírka příkladů a citátů pro kazatele;
Florilegium: sbírka úsloví a obratů pro ty, kdož latinsky básnili;
Loci communes: sbírka citátů;
Postille: výklad epištol a evangelií;
Konkordancí: slovník biblický, zaznamenávající všechna místa: kde se vyskytují v bibli táž slova;
kapsí: brašen;
memoriae subsidia: pomůcky paměti;
usezené věci: uznané věci;
zejma se: vzňav se;
na retu: na pomoc;
po tu chvíli: od té chvíle;
nádobíčko: nářadí;
zachystáníčko: zásobičku;
zastření: místa za oponou;
křtaltovněji: ozdobněji;
dryákem (původně lék proti uštknutí, pak vůbec léky z utřených bylinných součástí);
lektváře (kašovité léky);
lékařství: léky;
též: totéž;
rozřídil: rozředil;
navrhl: podotkl;
řídký kdo, málokdo;
čerstvosti: svěžesti;
praefací: doporučujících předmluv;
anagrammat (básnické hříčky hlavně se jmény);
strojům: výtvorům;
titule a nápisy: bývaly v této době velmi obšírné, zastupujíce obsah i reklamu;
kuprštyků: mědirytin;
premovali: okrašlovali;
bezděk: proti vůli;
confekty (husté lékárnické lektvary);
trávenin: jedů;
střelba: střelné zbraně (třtina jest pero: písek posýpátko);
štáfy: koulemi;
mírně trefen: správně zasažen;
vinul: křivil;
odbůjce: protivníky;
flekali: bili;
hadruňky: spory;
rozeznání: rozhodnutí;
pravějšího: nejsprávnějšího.
Aristoteles: Předvádějí se zde dvojice známé svými rozpory: Aristoteles a Platon, také boj jejich škol v středověku, nominalistů a realistů; republikán Cicero a přítel Caesarův Sallustius; Tomáš Aquinský, typický scholastik, a Duns Scotus, skeptik (XIII. st.); Bartolo de Sassoferrato a Baldus de Ubaldis, odborníci v římském právu (XIV. st.), lišící se mírou, v níž dovolovali další vývoj. Další jsou ze století XVI.: Desiderius Erasmus Rotterdamský (1465 až 1536) byl trnem v očích zkostnatělým scholastikům na Sorbonně; Petrus Ramus (umřel 1572) a Tomáš Campanella (1568 až 1639) obraceli se proti "peripatetickému" omezování se na Aristotela a žádali přímé studium přírody; Mikuláš Kopernik - Nicolaus Copernicus (1473 - 1543) proti Ptolomeově (70 - 147) soustavě geocentrické vybudoval soustavu heliocentrickou; Theophrastus Paracelsus (umřel 1541) pokoušel se o nové způsoby léčení proti dosavad platnému léčení podle Galena (131 - 201). V ostatních jde o spory náboženské: Johann Brenz (1498 - 1570), švábský reformátor, luterán, proti Theodorovi de Bèze (1519 - 1605, nástupci Kalvínovu; Jean Bodin (1530 - 1596), obhájce středověkých názorů proti Johannesovi Wierovi (1515 - 1588), potírajícímu čarodějnické procesy; Johannes Sleidan (1506 - 1556), významný dějepisec reformace, proti konvertitovi Vavřinci Suriovi (1522 - 1578); Jakub Andreae, zvaný Schmiedlein (1528 - 1590) se ve snaze o sjednocení evangelíků držel s pravověrnými luterány; Frant. Gomar (1563 - 1641), holandský profesor theologie, nenávistně potíral svého kolegu Jak. Arminia (1560 - 1609) pro učení o potřebnosti milosti Boží; o Fratres Rosaei viz kap. XIII.;
filozofastry: lžimudrce;
conciliatores: prostředníci, smírčí soudcové;
důvody a odvody: důkazy a protidůkazy;
summovní smyslu ponavržení: úhrnné vylíčení jejich názorů;
provozovati: dokazovati;
ubrmany: rozhodčími;
roztržitosti: roztržky.