Vývoj jazyka překladů Bible

Table of Contents

  1. Olomoucká bible (z r. 1417)
  2. Boskovská bible (kolem r. 1420)
  3. Nymburská bible (z pol. 15. stol.)
  4. Pražská bible (z r. 1488)
  5. Kralická bible (vyd. v letech 1579–1593)
  6. Notes & Further Reading

Obětování Izáka, Genesis 22,1-14

1) Olomoucká bible (z r. 1417)

1To pak když ſie bylo ſtalo, pokuſyl boh Abrahama a rzka gemu: Abraham, Abraham! An otpouiediel: Ted ſem! 2I vecie gemu: Vezmi ſyna ſweho gedynacžka Izáka, gehož milugeſs, gdyž do zemye vidienye a tu gey obyetug za obiet na gedne horzie, gijžtot vkaži tobie. 3Tak pak Abraham w noczi wſtaw, oſedla oſla ſweho, pogem s ſobu dwa mlada pacholíky a Izaka ſweho ſyna. A když byl drwecz naſſtiepal k oběti, gide na to mieſto, geſſto gemu buoh przikazal. 4Pak trzeti den wzdwih ſwogi ocži, vzrziel mieſto podal. 5I veczie k ſwym pacholkom: Czakayta tuto ſ oſlem, a yat s ſynem tam poydu; a kdyžt ſie poklonymy, wratimy ſie k wam. 6Tehdy Abraham, wzem drwa k obieti, y wzuaza na Izaka na ſweho ſyna a ſam geſt neſl ohen w r[u]ku a mecž. A když giž ſama dwa gdieſſta ſpolu, 7vecie Izák otci ſwe<m>v: Tatiku moy! An otpouiedie: Czo chczes, ſynu? An vecie: To ſu drwa a ohen k obieti, a kde geſt obiet? 8Vecie Abraham: Boh ſobie, moy ſynacžku, obieti dobude. 9I gideſſta ſpolu až na to mieſto y przigideſſta tu, geſſto gemu boh vkazal, na nye<m>žto vdielal oltarz y nakladl drew nan. 10A když ſwaza Yzaka ſyna ſweho, wloži gey na oltarz na tu hraniczi drew a ztah ruku, popade mecž, aby Izaka ſyna ſweho obietoual. 11A w tuž hodynu angel boži wzuola z nebes a rzka: Abraham, Abraham! Genž odpouiedie: Tedyet ſem. 12I rzekl geſt gemu: Neztahuy ſwe ruky na ſweho syna any czo czyn gemu; gižt ſem nynye poznal, že ſie boha bogiſs a žes ſwemu ſynu pro mye neotpuſtil gedinemu. 13A pozdwih Abraham ocži ſwu, vzrzie za ſebu berana vieziecze w tmy za rohy; gehož wzem, y obietoua obiet bohu mieſto ſyna 14y nazua to mieſto: hoſpodyn vidi.

[Manuscriptorium: Bible olomoucká, M III 1/i, f.9v-10r or Vědecká knihovna v Olomouci: Bible olomoucká, I. díl M III 1 i, f.0009v-0010r]

2) Boskovská bible (kolem r. 1420)

1To pak když ſie ſtalo bylo, pokuſyl buoh Abrahama a rzka gemu: Abraham, Abraham! An odpowiediel: Ted ſem! 2Powiediel geſt gemu buoh: Wezmy ſyna ſweho gedynaczka Yſaaka, gehož mylugeš, gdiz do zemye widienie a tu gey obietuy za obiet na gedne horzie, gizt vkazy tobie. 3Tak pak Abraham, u nocz wſtaw, oſedla oſla ſweho, pogem ſ ſebu dwa mlada pacholiky a Iſaaka ſyna ſweho. A když byl drwecz naſ̌tiepal k obiety, gyde na to myeſto, geſſto gemu buoh przikazal. 4Pak trzety den zdwih ſwogy oczy, vzrziel myeſto podal. 5Y wecze k ſwym pacholikom: Czakayta tuto ſ oſlem a yat s ſynem tam ſſedſſe, když ſye poklonymy, wratymy ſye k wam. 6Tehdy wzem drwa k obieti, y wzwaza na Iſaaka ſweho ſyna. A ſam geſt neſl oheň w ruku a mecz. A když giz ſama dwa gdieſ̌ta ſpolu, 7wecze Yſaak otczy ſwemu: Tatiku moy! A on odpowiedie: Czo chczeš, Cynv? A on wecze: To ſu drwa a oheň k obiety, a kde geſt obiet? 8Wecze Abraham: Boht ſobie, moy ſynaczku, obiety dobude. 9Y gideſta ſpolu az na to mieſto y przigideſta, geſſto gemu boh vkazal, na niemzto vdielal oltarz y nakladl naň držew. 10A když ſwaza Yſaaka ſyna ſweho, wloži gey na oltarz na tu hranyczku drzew, a ztah ruku, popade mecž, aby Iſaaka ſweho ſyna obietowal. 11A w tuz hodynv angel boži zwola s nebes a rzka: Abraham, Abraham! Gemuz odpowiedie: Tediet ſem. 12Y rzekl geſt gemu: Neztahuy ſwe ruky na ſweho ſyna any gemu czo czyn; gizt ſem nynye poznal, ze ſie boha bogiš a žes ſwemu pro mye neodpuſtil gedinemu. 13Pozdwyh Abraham oczy ſwich, y vzrzie za ſebu berana wieziecze w trny za rohy. Gehoz wzem, y obietowa obiet bohu myeſto ſyna 14y nazwa to myeſto: hoſpodin widy.

[Manuscriptorium: Bible boskovská, M III 3, f.8v or Vědecká knihovna v Olomouci, Bible boskovická, M III 3, f.0007v; also in the VKO Digitální knihovna.]

3) Nymburská bible (z pol. 15. stol.)

1Ty wieci když gſu ſie ſtaly, pokuſil bóh Abrahama a řekl k niemu: Abraham, Abraham! A on odpowiedie: Ted ſem! 2Wece gemu: Wezmi ſyna tweho gednorozeneho, gehož milugeš, Yzaaka, a gdi do zemie widienie a tu gey obietugeš w ſpalenu obiet na gedne hoře, kterúž vkaži tobie. 3Tehdy Abraham w noci powſtaw, oſedlal oſla ſweho, weda s ſebu dwa mladence a Yzaaka, ſyna ſweho. A když naſtiepa drew k ſpalene obieti, odſ̌el na mieſto, kteréž přikázal bieſ̌e gemu bóh. 4A třetieho dne, pozdwih oči, widiel mieſto z daleka. 5Y řekl k ſluham ſwým: Počekayte tuto s oſlem. Ya a dietie až tamto poſpieſ̌ece, když ſe pomodlime, wratime ſie k wám. 6Wzal take drwa ſpalene obieti. a wložil na Yzaaka ſyna ſwe<h>o. Ale ſám neſieſ̌e w rukú oheň a meč. A když dwa gdieſ̌ta ſpolu, 7řekl Yzaak otci ſwému: Otče moy! A on odpowiedie: Co chceš, ſynu? Ay, wece, toť oheň a drwa. Kde geſt obiet ſpalenie? 8Řekl Abraham: Bohť ſobie opatři obiet ſpalenie, ſynu móy. 9Y gdieſ̌ta ſpolu a přiſ̌la k mieſtu, kteréž vkazal gemu bieſe bóh. Na niemžto vdielal oltář y ſwrchu nakladl drew. 10A když ſwáza Yzaaka, ſyna ſweho, wložil geho na oltář na hranici drew. A ztáh ruku, y popade meč, aby obietowal ſyna ſwe<h>o. 11A ay, angel pánie wzwola z nebe řka: Abraham, Abraham! Genž odpowiedie: Teď ſem! 12Y řekl gemu: Neztahug ruky t<w>e na dietie a nečin gemu ničehož. Nynie poznal ſem, že ſie bogiš boha, protože ſy neodpuſtil gednorozenemu twemu pro mie. 13Pozdwihl Abraham oči y vzře za ſebú ſkopce mezy trnim wiezycieho za rohy. Gehožto pogem obietowal ſpalenu obiet za ſyna 14a nazwal gméno mieſta toho Hoſpo<di>n widi.

[A facsimile of the Bible nymburská is not available, but the same translation was used for the Bible Padeřova (see Notes below) and a facsimile of this is available at the Austrian National Library, Biblia bohemica, saec. XV; scan nos. 25-26 for this passage.]

4) Pražská bible (z r. 1488)

1Potom pak když ſu ſe tyto wieczy ſtaly, pokuſyl ge buoh Abrahama a rzekl k niemu: Abrahame, Abrahame! A on odpowiediel: Ted ſem! 2Wecze gemu: Puogmi ſyna ſwe<h>o gednorozeneho, kteréhož milugeš Izaaka a gdi do zemie ſpatrzenie a tam budeſs obietowati ho w obiet zapalnu na gedne huoře, kteružt okažy tobie. 3Tehda Abraha<m> powſtaw w noczy, oſedlal oſla ſwe<h>o, poyaw s ſebu dwa mladencze a Izaaka, ſyna ſweho; y když ſu naſekali drziewie k obieti zapalne, bral ſe ge k mieſtu, na ktere<m>ž byl přykazal ge<m>v buoh. 4Dne pak trzetieho, pozdwih ocžij, vzrzel mieſto z daleka, 5y rzekl k ſlužebniko<m> ſwym: Pocžakaytež tuto s woſle<m>, ya a dietie až tamto ſpieſſniegi gducze, poto<m> když ſe pomodlime, nawratime ſe k wam. 6Snial take drwa zapalu a wložil na Izaaka ſyna ſwe<h>o. Sam pak nesl w ruku oheň a mecž. Y když ſu ſe dwa brala spolkem, 7wecze Izaak otczy ſwe<m>v: Otce muoy! A on odpowiediel: Což chceš, ſynu? Wece: Ťot oheň a drwa. Kdež g<eſ>t obiet zapalna? 8Tehda rzekl Abraha<m>: Buoh opatřy ſobie obiet zapalnu, ſynu muoy. 9Protož brala ſta ſe ſpolu y przyſſli na mieſto, kterež ge byl okazal gemu buoh, na niemž ge wzdielal oltarz a na tom drwa ſložil. 10Y když ge ſwazal Izaka ſyna ſweho, položil ho na oltarz y na hraniczy drew a ztahl ruku a vchopil mecž, aby obietowal ſyna ſwe<h>o. 11A ay, angel panie s nebe zwolal rzka: Abrahame, Abrahame! Kterýž odpowiediel: Tedť ſem. 12Y rzekl ge<m>v: Newztahugž ruky ſwe na dietie, aniž gemu czo cžin. Nyniet ſem poznal, že ſe bogiſs Pana a neodpuſtil ſy genorozene<m>u ſynu ſwe<m>v p<ro>mie. 13Pozdwihl Abraha<m> očij ſwych y vzřel za ſebu ſkopcze, an wiezy mezy trnim za rohy, kteréhož wzaw, obietowal obiet zapalnu mieſto ſyna 14a przezdiel gmeno mieſtu tomu: Pan widi.

[Manuscriptorium: Národní knihovna České republiky, Bible pražská, sign. 41.B.19 f.14v]

5) Kralická bible (vyd. v letech 1579–1593)

1Když pak ty wěcy pominuły, pokuſył Bůh Abrahama a řekł k němu: Abrahame! Kterýžto odpowěděł: Teď gſem. 2Gemužto řekł: Wezmi nynj ſyna ſwého, toho gediného ſwého, kteréhož miługeš, Izáka, a gdi do země Moriah a obětůg ho tam w obět zápalnau na gedné hoře, o njž powjm tobě. 3Tedy wſtaw Abraham welmi ráno, oſedłał oſła ſwého; a wzał dwa ſłužebnjky ſwé ſ ſebau a Izáka ſyna ſwého; a naſekaw dřjwj k oběti zápalné, wſtał a brał ſe k mjſtu, o němž powěděł mu Bůh. 4Třetjho pak dne pozdwihł Abraham očj ſwých a vzřeł to mjſto zdaleka. 5A řekł Abraham ſlužebnjkům ſwým: Pozůſtaňte wy tuto s oſłem; gá pak a djtě půgdeme tamto; a pomodljce ſe nawrátjme ſe k wám. 6Tedy wzał Abraham dřjwj k zápalné oběti a włožil ge na Izáka ſyna ſwého, ſám pak neſł w ruce ſwé oheň a meč. Y ſſli oba ſpołu. 7Młuwě pak Izák Abrahamowi otcy ſwé<m>v řekł: Otče můg! Kterýž odpowěděł: Co chceš, ſynu můg? A řekł: Ay, teď oheň a drwa; a kdež howádko k zápalné oběti? 8Odpowěděl Abraham: Bůh opatřj ſobě howádko k oběti zápalné, ſynu můg. A ſſli předce oba ſpołu. 9A když přiſſli k mjſtu, o němž mu byl młuwil Bůh, vděłał tu Abraham oltář, a srownał dřjwj, a ſwázaw ſyna ſwého włožił ho na oltář na drwa. 10Y wztáhł Abraham ruku ſwau a wzał meč, aby zabił ſyna ſwého. 11Tedy zawolal na něho anděł hoſpodinů s nebe a řekł: Abrahame, Abrahame. Kterýžto odpowěděł: Ay gá. 12Y řekł gemu: Newztahůg ruky ſwé na djtě, aniž mu co čiň; neboť ſem giž poznał, že ſe Boha bogjš, když ſy neodpuſtił ſynu ſwému, gedinému ſwému, pro mne. 13A pozdwih Abraham očj ſwých, widěł, a hle, ſkopec za njm wězeł w trnj za rohy ſwé; y ſſeł Abraham a wzał ſkopce toho a obětowal geg w obět zápalnau mjſto ſyna ſwého. 14A nazwał Abraham gméno mjſta toho: Hoſpodin opatřj.

[Manuscriptorium: Národní knihovna České republiky, Bible kralická, sign. K 253 f.0018]

Source: Jaroslav Porák, Chrestomatie k vývoji českého jazyka (13.–18. století) (Praha: SPN, 1979), pp. 383-7. [I have replaced Porák's line numbering with verse numbers.]

Notes & Further Reading

A very general overview of Czech translations of the Bible can be found (in Czech, with a short bibliography) at České překlady bible, and a useful chronology is also available. More detailed information about the evolution of biblical translations in old Czech is provided in Výbor z české literatury doby husitské, sv. 2 (ed. Bohuslav Havránek, Josef Hrabák, Jiří Daňhelka et al. (Praha: ČSAV, 1964), specifically on pp. 445-446 and in the editorial comments on pp. 488-518.

Four separate Old Czech redactions of the Bible are usually identified. The oldest (První staročeská redakce) includes the Bible Leskovecká-drážďanská from around 1360 (the original was destroyed during the First World War but partial copies have survived), the Bible Litoměřicko-Třeboňská (sometimes known as the Zmrzlikovská) in three volumes, dating from 1409-1414, and the Bible Olomoucká from 1417. 

The second redaction (Druhá staročeská redakce) began around the time of the reform movement of the turn of the 14th and 15th centuries and is characterised by a notable modernisation of the text that was the result of the rapid dissemination of translations of the Bible. The earliest example is the Bible boskovská (or boskovická) from around 1420, from which the extract above is taken. Other examples are the one-volume Bible litoměřická, the Bible Táborská (Národní knihovna České republiky, sign. XVII.A.10 f.0013r for this extract), Bible moskevskáBible bočková and the Bible mikulovská.

The third redaction (Třetí staročeská redakce) was initiated in Jan Hus's circle around 1410. This redaction is characterised by a completely new translation of the Old Testament and a revision of the version of the New Testament found in the second redaction. The translation is based on the  Vulgate (of the parisian type that arose after 1300) and is evidently the work of a single author. The translation is notable for the way the translator limits the use of the aorist (common in the first and second redactions) and for his extensive use of latinisms and germanisms. Another grammatical feature typical for this translator is the abandoning of the auxiliary verb in the third person of the simple past (préteritum). The Bible nymburská (Knihovna Národního muzea, sign. IV B 12 – no facsimile available) and Bible Padeřova (Austrian National Library: Biblia bohemica, saec. XV) both belong to the third redaction.

The fourth (and final) redaction (Čtvrtá staročeská redakce) came about in the latter quarter of the 15th century, during the reigns of Jiří z Poděbrad and/or Vladislav Jagellonský. This redaction was essentially a preparation for the first printed Czech Bible, represented here by the Bible pražská (1488). Mention should also be made of the Bible kutnohorská (1489), which is essentially the same in content as the Bible pražská, but with some slight differences in spelling. The fourth redaction also includes a number of 16th century Bibles, namely Bible benátská (1506), the first and second Bible Severýnova (1529 and 1537 respectively), which are of interest as they were the first Bibles printed in the easily obtainable Schwabacher typeface rather than the older Czech Bastarda typeface, Bible norimberská (1540) and finally the Bible Melantrichova published between 1549-1570.