XLV. Bohu oddaným srdcím vše lehko a snadno (Hearts Devoted to God Find All Things Light and Easy)

KAPITOLA XLV.

BOHU ODDANÝM SRDCÍM VŠE LEHKO A SNADNO

BOHA POSLOUCHATI SNADNO. Aniž jim trpce nějak přichází v řádu takovém státi, nýbrž to líbost a rozkoš jejich: ješto v světě viděl sem, že jen bezděčně každý stojí, k čemu musí. Těmto zajisté zodjímaje Bůh srdce kamenná, massitá dal do těla, ohebná a povolná ke všeliké vůli Boží. A ač jim těch i jiných nesnadností ďábel lstivými vnukáními, svět pohoršitedlnými příklady, tělo přirozenou svou k dobrému váhavostí nemálo dělají, oni však toho nic nedbají, ďábla střelbou modliteb odhánějíce, světu štítem neproměnného umyslu se zamítajíce, tělo bičem kázně ku poslušenství dohánějíce, konají svou věc vesele, a přebývající v nich duch Kristů dodává posily, aby se jim ani chtění, ani skutečného činění (podlé míry zdejší dokonalosti) nenedostávalo. Tak sem já tu v skutku shledal, že sloužiti Bohu celým srdcem ne práce jest, ale rozkoš; a porozuměl sem, že kdo se příliš, že lidé jsou, vymlouvají, moci a platnosti rodu nového nerozumějí a snad ho ani nedosáhli: v čemž nechť se opatří. Já sem neviděl, aby kdo mezi těmito mdlobou těla osvobozování sobě hříchů zastával, aneb křehkostí přirození spáchanou zlost vymlouval. Než viděl sem, že když kdo celé srdce tomu, kterýž je stvořil, vykoupil a za chrám posvětil, oddal, za srdcem již jiní oudové povolně a povlovně, kam Bůh chtěl, tam se klonili. Ó křesťane, kdož jsi koli, dobuď se z okovu těla, ohledej, zkus a poznej, že překážky, kteréž sobě v mysli maluješ, menší jsou, nežli aby vůli tvé, jestliže opravdová jest, zbrániti mohly.

PRO KRISTA TRPĚTI MILO. Nejen pak činiti, co Bůh chce, ale i trpěti, co Bůh vzkládá, viděl sem, že snadné jest. Nebo tu nejedni poličkování, plvání, bití od světa snášejíce, radostí plakali a ruce k nebi zpínajíce Boha chválili, že je hodné učinil nětco také pro své jméno trpěti: aby nejen v Ukřižovaného věřili, ale také jemu ku poctivosti sami křižováni byli. Jiní, jichž to nepotkávalo, záviděli oněm závistí svatou, hněvu Božího bez kázně a odloučení od Krista bez kříže se obávajíce: takže i metlu i hůl Boží líbali, kterékoli navštívila, i kříž jakýkoli.

TA OCHOTNOST ODKUD JEST. To pak vše odtud jde, že se Bohu se vší svou vůlí tak oddali, aby nic jiného činiti, ničím jiným býti nežádali, než jak Bůh chce. A protož, cokoli je potkává, že jim od Boha z prozřetedlného jeho uvážení pochází, jisti jsou. A takovýmť se již nenadálého nic přihoditi nemůž, poněvadž sobě rány, žaláře, muky a smrt mezi dobrodiní Boží počítají. Dobře a zle se míti jednostejné jim jest: kromě že onono za podezřelejší, toto bezpečnější soudí: protož se v nepohodlích, ranách a jízvách svých kochají a jimi chlubí. Summou tak jsou otrlí v Bohu, že netrpí-li nětco, zaháleti se a čas mařiti domnívají. Ale zdrž od nich ruku, kdo můžeš! Nebo čím chtivěji hřbetu nastavují, tím tížeji jest bíti je; čím sou podobnější k bláznům, tím nebezpečněji vysmívati je. Kteří zajisté již ne svoji, ale Boží jsou, co se jim děje, Bůh sobě všecko přičítá.

Vysvětlivky k textu

stojí, k čemu musí: plní, co musí;
zamítajíce: zakrývajíce;
Kristů: Kristův;
nechť se opatří: nechť se střehou;
povlovně: poslušně;
poctivosti: cti;
kázně: trestu;
otrlí v Bohu: otuženi.

CHAPTER XLV

HEARTS DEVOTED TO GOD FIND ALL THINGS LIGHT AND EASY

IT IS EASY TO OBEY GOD. Nor do they find it difficult to submit to such a rule: but on the contrary, it is their pleasure and delight. In the world, on the contrary, I saw that men conformed but unwillingly, only as they were constrained to do so. As for these, God has changed their stony hearts and given them hearts of flesh, pliable and perfectly yielding to His will. Although the devil by his crafty suggestions, the world by its influence, and the flesh by its natural disinclination toward the good have caused them difficulties, yet they care not for any of these things. They drive the devil away by the bombardment of their prayers, guard themselves against the world by the shield of their unswerving determination, and compel their body to obedience by the scourge of discipline. Thus they joyfully continue to perform their duties (within the limits of their present attainments). Thus I found that in truth to serve God with one's whole heart is not a drudgery but a delight; and I understood that those who too frequently excuse themselves on the score of being only human do not appreciate the power and effectiveness of the new birth, or perhaps have never experienced it. Let them beware! Among the Christians I found none to claim license to sin by alleging the weaknes of the flesh, or to excuse the perpetration of a vile deed by the fraility of human nature. For here I saw that whoever surrendered his entire heart to Him who had created it, redeemed it and sanctified it for His temple, found his other members, freely and by degrees, to follow the heart, and to incline toward whatever God directed. Oh, Christian, whoever you are, free yourself from the fetters of the flesh, discover, experience, and learn that the obstacles which your mind imagines are too small to be able to obstruct your will, provided only that you will be earnest!

2 TO SUFFER FOR CHRIST IS DELIGHTFUL. Not only is it easy to do what God desires, but even to suffer what He imposes. For not a few of those here present have been buffeted, spat upon, and beaten by the world, but have wept with joy and have lifted their hands to God in praise that He has deemed them worthy to suffer for His name. So that they not only believed in the Crucified, but were themselves crucified in His honor. Others, who have been spared persecutions, envied them with a holy envy, fearing God's wrath for lack of correction and an alienation from Christ for lack of the cross. Consequently, they kissed the scourge and the rod of God whenever they were scourged by Him, and embraced every kind of cross.

3 WHENCE COMES SUCH A CONSECRATION. All this results from the complete consecration of their will to God, so that they may do nothing else or desire to become nothing else than as God has willed. Therefore, whatever befalls them, they are certain that it has come from God's providential decree. Thus nothing unexpected can overtake such men, for they count stripes, prisons, tortures, and death itself among God's good gifts. Whether they live in abundance or in want is equally indifferent to them, save that they regard the former as the more questionable, the latter the safer. Consequently, they take delight and pride in their trials,wounds, and scars. In brief, they are so seasoned in God that unless they suffer, they regard themselves as idling and wasting their time. Nevertheless, it were better not to lay hands on them rashly; for the more eagerly they expose their backs, the more difficult it is to strike them; and the more fools they seem, the more dangerous it is to ridicule them. For they belong no longer to themselves but to God, and what is done to them is regarded by God as done to Himself.