KAPITOLA XXXVII.
POUTNÍK DOMU TREFIL
PRVNÍ OBRÁCENÍ JEST DÍLO BOŽÍ. To když já mluviti přestanu, všecken se ještě hrůzou třesa, uslyším za sebou temný hlas řkoucí: "Navrať se!" I přizdvihnu hlavy a hledím, kdo to volá, a kam se vrátiti velí: ale nevidím nic, ani vůdce svého Všezvěda. Nebo i ten mne již byl opustil.
V tom, aj, znovu hlas zavzní: "Navrať se!" Já nevěda, kam se navrátiti, ani kudy z té mrákoty vyjíti, truchliti začnu; a aj, hlas po třetí volá: "Navrať se, odkuds vyšel, do domu srdce svého, a zavři po sobě dvéře."
DRUHÉ NAŠÍ TAKÉ SNAŽNOSTI VYHLEDÁVÁ. Kteréž rady já, jak sem rozuměl, tak sem poslechl, a že sem Boha radícího poslechl, přešťastně sem učinil: ale i to již dar jeho byl. Sebera tedy, jak sem mohl, myšlení svá, a uzavíraje oči, uši, usta, chřípě a všecky zevnitřní průduchy, vstoupil sem vnitř do srdce svého: a aj, bylo tam tma. Ale když se, očima mhouraje, trošku poobhlédnu, spatřím skrovničké, skulinami se vpouštějící světlo a uhlédám na vrchu v klenutí svého toho pokojíčka okno jakési veliké, okrouhlé, sklenné, ale zašpiněné a zamazané čímsi tak hrubě, že žádného skrze ně světla nešlo.
VYPSÁNÍ POKAŽENÉHO PŘIROZENÍ. Takž při tmavém tom skrovném světle sem tam se ohlédaje, uzřím po stěnách obrázky jakési, pěkného někdy díla, jakž se zdálo, než barev zašlých a s utínanými nebo ulamovanými některými oudy. K nímž blíže přistoupě, znamenám nápisy: Opatrnost, Pokora, Spravedlnost, Čistota, Středmost etc. Uprostřed pak pokoje rozházené spatřím žebříky jakési polámané a ztroskotané; též poštípané a rozmetané škřipce a provazy; item veliká, ale s vyšklubaným peřím křídla. Naposledy kola hodinná s ulámanými aneb zkřivenými válci, zoubky, sloupci, vše sem a tam rozházené.
LIDSKÝM UMĚNÍM NAPRAVITI SE NEMOHOUCÍHO. I divím se, co to za přípravy, a jak to a od koho porušeno býti muselo: a jak by se to zase spraviti mohlo. Ale na to mysle a hledě, nic sem vymysliti nemohl: než naděje mi se dělala, žeť mi se ten, který mne zavoláním svým tam uvedl, kdo pak koli ten jest, ještě ozve a mne při dalších věcech zpraví. Nebo mi se to, čehož sem tu začátek viděl, líbiti začalo: jakož proto, že pokojík ten ne tak jako prvé místa, po nichž sem v světě chodil, smrděl; tak i proto, že sem tu žádného šustu a chřestu, vřesku a třesku, nepokoje a kolotání, táhání a násilí (čehož v světě všudy plno) nespatřil, ale vše ticho.
Vysvětlivky k textu
přirození: vrozené povahy;
přípravy: nářadí;
zpraví: dá poučení.
CHAPTER XXXVII
THE PILGRIM FINDS HIS WAY HOME
THE FIRST CONVERSION IS THE WORK OF GOD. When I ceased speaking, but still continued to tremble all over with terror, I heard a still small voice behind me, whispering: "Return!" I lifted my head and looked around to see who was calling me and where he commanded me to return; but I saw no one, not even my guide, Mr. Ubiquitous. For even he had left me.
2 Then, lo! the voice again sounded: "Return!" Not knowing whither to return, nor how to find my way out of the darkness, I felt dismayed, but the voice called a third time: "Return to the place whence you came, to the home of your heart and shut the door behind you!"
3 THE SECOND CONVERSION REQUIRES OUR OWN ENDEAVOUR AS WELL. I obeyed the counsel as I understood it, and I did exceedingly well to have thus obeyed God who was counselling me, but even that was His gift. Collecting my thoughts as well as I could, and shutting my eyes, ears, mouth, and nostrils, and all other outward passages. I entered into the inner recesses of my heart, and lo! it was dark. But after peering into it, and looking about a little, I perceived after a while a very faint light streaming in through some cracks, by which I was able to distinguish above in the vault of this my chamber a large round glass window. But it was so dirty and so thickly smeared with filth that no light could penetrate it.
4 DESCRIPTION OF CORRUPT HUMAN NATURE. Looking about me by this dim light, I discerned various pictures on the walls which, as it appeared to me, possessed once upon a time considerable beauty; but now the colors were faded and some limbs of the figures were severed or broken off. I approached closer and noticed their names: Prudence, Humility, Justice, Purity, Temperance, and so forth. In the middle of the room were scattered some damaged and broken ladders; also broken pulleys and pieces of ropes. Besides, I saw large wings with plucked feathers, as well as clock-wheels or bent cylinders, teeth, and rods, all scattered pell-mell.
5 WORLDLY WISDOM CANNOT MEND IT. I wondered what the purpose of these various instruments was and how and by whom they had been damaged: and how they could be repaired. But looking and considering I could think of nothing; nevertheless, I began to hope that he who had led me into this chamber by his call—whoever he might be—would make himself heard again and would direct me what else to do. For I began to be pleased with the beginnings of what I saw: the chamber did not have the offensive stench of those other places which I had visited in the world, neither did I hear the noise and clatter, the din and crash, the disquiet and whirl, the tugging and violence, (of which the world was full) for all was quiet here.
přirození: vrozené povahy
přípravy: nářadí
zpraví: dá poučení